Okolopražské psí výlety

Tak kam vyrazíme příště? Déšť, vítr ani zima nás neděsí, polykáme kilometry!

Z diskuze...

Statistika

kde jsme byli

Dívčí hrady

V SO 15.12. jsme podnikli komorní procházku na Dívčí hrady. Účastníci: Bea, Benji, Bojar a Majky a samo příslušné paničky. Procházka to byla nadmíru příjemná a klidná. Jojo, je to pohodička, když nikdo nezdrhá za zviřátky a na nikoho se nemusí čekat.:-)
Tohle byla taková komorní procházka, šlo nás totiž, na naší smečku, dost málo. Pouzí 4 čtyřnožci. Ale to neznamenalo, že by byla nuda, to ani náhodou.
Srazili jsme se s Beou nad metrem Radlická, prošli malinký kousíček sídlištěm a už jsme byli na Dívčích hradech. Vyhlídka na Prahu byla moc pěkná, aspoň dle paniček, pesany tohle nezajímá. Nás spíš lákaly všemožné pachy, takže jsme museli prozkoumat všechna křoví, značky od předešlých psích výletníků a samo je hnedka přepsat naším vzkazem. Benji se rozhod, že dneska nás bude chránit před potenciálním nebezpečím, takže stále štěkal na nebezpečný strom, nevypočitatelný šutr či zákeřnou značku chráněného území. A vzhledem k tomu, že těchto útočníků tam bylo opravdu hodně, měl co dělat je všechny uhlídat.:-) Bea je po hárání a jak to tak bývá, myslí si, že čeká štěňátka, takže se plazila za Ivčou a jen občas, když Majky vychovával Benjiho, popoběhla. Oni dva jsou totiž děsná výchovná dvojka a společně pejsky krásně muchlaj.
Došli jsme až nad Prokopské údolí a začli se pomalu vracet k autu. Počásko nám super vyšlo, takže procházka Dívčí hrady - Prokopské údolí - Dívčí hrady byla velice úspěšná a určo jsme tam nebyli naposledy.
A pro ty, kteří mají rádi trošku informací, Lucka vyšťourala nějaké zajímavosti:
Dívčí hrady tvoří východní hranici Prokopského údolí a kromě cesty Prokopským údolím jsou dosažitelné ostrým stoupáním od Radlic, či Zlíchova. Téměř na vrcholu kopce nikdo nepřehlédne vyrovnávací vodárenskou věž architekta Karla Hubáčka z roku 1975, která je dnes obsypaná do všech stran trčícími satelity a anténami. Za ní se směrem na jih rozprostírá přírodní památka Ctirad. Po hradu který zde kdysi stával již není ani památky, zato vyjdeme li přes pole na vrchol zemědělsky využívaných svahů objevíme ničím nezastíněný panoramatický výhled do všech stran na zastavěnou Prahu pod námi. Úžasné místo, zdánlivě zapomenuté, podle zprávy ČTK ze dne 7.3.2006 je jen otázkou času jak dlouho ještě budeme mít možnost hledět na Prahu pod námi z vrcholu rozoraného pole.

O samotném hradu Děvín (z něj odvozen název Dívčí hrady) píše již kronikář Kosmas. Pověst vypráví, že si hrad vystavěly ženy po smrti kněžny Libuše. Z protějšího Vyšehradu vedl proti nebezpečně samostatným a soběstačným ženám boj kníže Přemysl. Středověký hrad byl v roce 1553 v rozvalinách a sloužil tak jako ideální terč při cvičných střelbách z nového hmoždíře. Zbytky hradu se dochovaly až do druhé poloviny 19. století. Přírodní památka Ctirad je geologicky zajímavá lokalita s vápenci a společenstvy skalních stepí se vzorky míst, která zkoumal v 2. pol. 19. století vědec Joachim Barrande.

Od vodárenské věže Děvín vede po vrstevnici stezka k přírodní památce Ctirad, dále pak klesající do oblasti Prokopského údolí a starých Hlubočep. Pro obdivovatele železnic může jako dopravní prostředek i jako turistická atrakce posloužit zdejší železniční traťˇ: Smíchov – Řeporyje – Rudná vedoucí údolím (zastávky Praha – Hlubočepy, Praha – Holyně, případně Praha – Řeporyje) a tzv. Pražský Semmering překračující Hlubočepy po dvou vysokých viaduktech a následně následně se prodírající skalními zářezy na úbočí Dívčích hradů.

Žádné komentáře
 
Tak co, jak se vám tu líbí?