Okolopražské psí výlety

Tak kam vyrazíme příště? Déšť, vítr ani zima nás neděsí, polykáme kilometry!

Z diskuze...

Statistika

kde jsme byli

Hornopožárskými lesy 26.10.2008

Na cca 20 km pouť za spadaným listím a kameny se vydali Cedrik s Benjim.
Hornopožárské lesy, táhnoucí se mezi Psáry a Týncem nad Sázavou, jsou divukrásné, tvoří je místy broovice, častěji ale bučiny, do kopců se zarývají hluboké rokle, jejichž stěny pokrývají oblé balvany, když člověk ví,kudy chodit, nepotká celý den ani človíčka. A právě sem v neděli 26.10. vyrazili Benjikovi a Cedrikovi, aby protáhli nohy a (Cedrikovi) oddechli si od výcviku.
Vyráželi jsme z nádraží v Jílovém u Prahy, prošli vsí Borek a na Turyni u rybníka, kde nás ze stráně zvědavě pozorovalo stádo ovcí, co si patrně myslelo, že jsou divá lesní zvěř, jsme se vnořili do lesa. Mlha byla hustá tak,že by se dala krájet, ale brzy se zvedla a zbytek dne byla obloha krásně modrá. Šli jsme přes Vlčí rokli, plnou spadaných kamenů, pod kterými bublá potok, stráně rokle jsou porostlé buky, na vrcholku rokle lze nalézt i zbytky osídlení. Z Vlčí rokle jsme došli kopcem na Horní Požáry a kolem loveckého zámečku (cestou jsme vůbec míjeli spoustu kouelných samot, hlavně hájenek,nad kterými  jsme se tiše zasnili, jaká krása by byla, vlastnit takovouhle nemovitost, kolik by se ta vešlo psů atd) směřovali ke Krhanicím a na Gryblu, to už svítilo slunce. Cesty byly pokryté voňavým listím, podzimně vybarveným, psiska šlapali, i když se kapku motali, prostě paráda. Sešli jsme z kopců k hájence na Ledenici, odtud jsme kolem rybničku znovu vyrazili do kopce směrem na Gryblu. Dále nás cesta, stále lesem a kolem bludných balvanů, vedla na Skalsko, kterému jsme se zlehka lesem vyhli a dorazili k rybníku jménem Markvart. Psi byli trochu zklamaní,že jsme jim nedovolily koupel, ale byla dost zima, aby jim to nebylo líto, chvilku jim byl alespoň házen tenisák. Dál jsme vyrazili kolem obory Březka směrem na Pohoří, za chatovou osadou jsme potkali známé z cz-psa, pohovořili o kynologii,jak jinak a pokračovali na tajmenou Kněží horu, kde prý kdysi bylo pohanské obětiště. Pak už nás lesní cesta dovedla zpět k rybníku na Turyni, u kterého jsme začínali.Přes Borek jsme opět došli na nádraží, ohlédli se k masivu lesů za námi a divili se, jak je možné,že kousek od Prahy existuje taková krása a přitom tu není ani noha.Taky jsme si říkali, že 20 km je fakt málo, člověk se jen rozejde a pak už aby brzdil.Příště vyrazíme dřív a půjdeme dál...
Poslední komentáře
01.11.2008 17:22:59: Byla to nádhera!!!!!! Díky za tak krásný výletsmiley, mimochodem, tímto výletem jsme se s Cedrikem dos...
 
Tak co, jak se vám tu líbí?