Okolopražské psí výlety

Tak kam vyrazíme příště? Déšť, vítr ani zima nás neděsí, polykáme kilometry!

Z diskuze...

Statistika

kde jsme byli

Vítání jara

V sobotu 08.03.08 jsme vyrazili na další megavýlet pod taktovkou Moniky a Arwen.
Na tento výletík jsme vyrazili vlakem a aby byla větší sranda, jelo nás z Prahy trošku víc. Šest dvojnožek a osm čtyřnožců - Lucka s Benjim, Ančí se Žufrikem, Jitka s Majkym a Bojarem, Ingrid se Sendy, Mel s Garym a Tarou a Iveta s Beou. Vlak byl dost malej, jen dva vagonky, ale naštěstí lidí nejelo moc, takže jsme se v pohodě vešli a nikomu naše výprava nepřekážela.

Po půl 11 jsme dorazili do Vráže u Berouna, kde byl sraz s Monikou a  Arwen a Katkou a Citou. Než jsme vyrazili vstříc dalším pesanům, dorazily ještě další dvě slečny s 5 pesáky. Vyráželo náš tedy opravdu požehnaně.

Za chvíli jsme dorazili do Sv. Jána pod Skalou, počkali na zbytek účastníků a za počtu 21 psů se mohlo vyrazit na Ameriku a Karlštejn. Smečka to byla více než různorodá, co se pohlaví, věku i ras týkalo. Psů a fen tak půl na půl, štěňata i důstojní postarší a ras nepočítaně - ovčouni, kokři, labrouši, ridžbečky a spoustu dalších čistokrevných i křížených pesanů. Celá procházka ubíhala suprově, nikdo se nepral a holky si pokecaly. Trasa vedla dost členitým terénem, ale psům to vůbec nevadilo, holkám trošku jo.:-) Ale kopce vylezli všichni, ať s menším nebo větším vypětím. Při několikátém neúspěšném pokusu o nalezení Ameriky nás opustila jedna skupinka, která se musela vrátit k autům a ostatní pokračovali na Karlštejn. Pod hradem se odpojila další část, takže na nádvoří nakonec vstoupilo 40 psích a 16 lidských tlapek. Na nádvoří byla chvíli pauza a pak se pokračovalo dolů k vlaku. Při procházení Karlštejnem naše skupinka budila zasloužený údiv a obdiv. Na parkovišti se odpojily Monika s Katkou, pro které přijel Standa autem a zbytek pokračoval na vlakové nádraží. Vlak CityElefant přijel hned, jak jsme dorazili na nástupiště, zabrali jsme jedno mezipatro, psi upadli do komatu, holky si povídaly (jak jinak). Cesta do Prahy utekla hrozně rychle a za chvíli jsme už vystupovali a rozjížděli se do svých domovů.

Většinu účastníků jsme už znali, ale pár nových tváří se přeci jen našlo a my jsme moc rádi, že jsme je mohli poznat a doufáme, že to nebyla poslední akce, na které jsme se sešli.

Žádné komentáře
 
Tak co, jak se vám tu líbí?